Csaplár: Vždycky se mi smáli

Brázdil Evropu, navštěvoval přední ligy, sledoval a vyhledával hráče pro anglický Everton. Zajímavá práce, o které sní mraky lidí z fotbalové branže.

Přesto se jí Josef Csaplár vzdal. Vize spolupodílet se na Žižkově na vybudování klubu západního střihu byla silnější.


Otázka:
V českých poměrech jde o málo vídaný projekt. Cítíte se jako průkopník?

„Nechci to tak říkat. Víte, vždycky se mi všichni smáli. Začal jsem trénovat v roce 1988 a první, co jsem zavedl, bylo, že můj žákovský tým cvičil balet.

Navíc kluci dostali dva atletické trenéry. Všichni se smáli a říkali: Děláš z nich atlety. Nikdo nevěděl, že v roce 1986 jako první zavedli atletického trenéra v Miláně.

Když jsem začal hrát v roce 1996 presink, tak se mi zase smáli. Když jsem šel do Liberce a říkal, že ten mančaft má na titul, tak opět. Stejně tak, když jsem zaváděl počítače.

Ale proboha, v Příbrami se to povedlo, z toho ročníku odešli Slepička, Zápotočný, klubu se to finančně mnohonásobně vrátilo. Stejně tak v Liberci. Ale to už za mnou nikdo nepřišel a neřekl: Trenére, omlouváme se, byli jsme hloupí, nevzdělaní.

Ať to byli bývalí hráči, nebo takzvané osobnosti. Ty si našly čas akorát na to, aby mě v médiích zesměšňovaly a ironizovaly. Dneska koukají na EURO, na počítačové rozbory, a říkají: To je bomba. Akorát Csaplár to měl v roce 2001, a to jsem byl hlupák…

A dneska člověk přichází do Viktorie a říká: Pojďme z toho udělat něco jiného, protože českému fotbalu ujíždí vlak. Pojďme to postavit na filozofii úspěšných klubů.“