Když jsem společně minulý rok v červnu 2007 začali tvořit s panem Ing. Golombkem ročník 1995 a mladší, vůbec nás nenapadlo, že kluci za jeden rok tréninku postoupí do žákovské ligy U14. Část týmu přišla z přípravky ( kde nehrála žádnou soutěž ), ale většina z nynějších kluků přišla až během sezóny 2007/2008 a plynule se zapojila do přípravy našeho družstva. Když si vzpomenu, jak jsme kluky učily minulý rok na soustředění dvojtakt a střelbu z pod koše, tak teď na tréninku je to z tohoto pohledu balzám pro oči.
Minulý rok jsme se místo do soutěže starších minižáků přihlásili do OP U14. Udělali jsme to z toho důvodu, že toto družstvo je velmi dobře výškově stavěné.
Máme několik kluků kolem 180 cm a cca. 75 - 90 kilogramů. Navíc jsme chtěli, aby se otloukli a získali zkušenosti z vyšší soutěže.
Soutěž jsme zakončili na posledním místě , ale můžu říct, že nám to dalo hodně, jak zkušeností, tak i pro nás trenéry, abychom zjistili, jak se někteří hráči chovají v určitých herních situacích. Vyvrcholením byla krásná výhra v posledním kole nad Valašským Meziříčí, kde jsme dokázali vyhrát o jediný bod.
Letní příprava byla relativně dlouhá, ale díky panu Golombkovi i velmi kvalitní. Skoro 10 týdnů běhání bez toho, aby kluci viděli balón. Výsledky této přípravy se už naplno projevují ve hře a dle zkušeností vím, že během Vánoc to bude ještě lepší.
Velkou výhodou i nevýhodou je, že máme momentálně 11 hráčů na stejné výkonnostní úrovni. Takže nikdy dopředu nevím, komu se nejbližší zápas podaří nebo nepodaří. Nejvíc se to projevilo na turnaji v Brně , kde jsme hráli proti Varšavě a v polovině třetí čtvrtiny jsem měl čtyři vyfaulované hráče ze základní sestavy. V tom momentu zahráli tzv. hráči druhého sledu a zápas jsme nakonec vyhráli.
Do prvního kola kvalifikace jsme vstupovali s vědomím, že můžeme jenom překvapit. S USK Praha jsme začali velmi dobře a za první tři minuty jsme je nepustily skoro přes půlku. Pak se začala projevovat naše ustrašenost z výsledku a taky jeden fakt a to, že nemáme v týmu tahouna, který by to vzal v určitých částech zápasu na sebe. Nakonec výhra o 5 bodů byla vydřená. Druhý zápas s domácím celkem měl až na prvních 5-6 minut jednoznačného favorita.
V posledním zápase s BBK Brno se nám nepodařilo ubránit nejlepšího hráče hostů Nehybu, který nám dal 30 ze 60 bodů nastřílených týmem Brna. Zde se projevila neúčast Kuby Masného a Martina Krečmera, kteří patří mezi nejlepší naše obránce.
Tím pádem jsme museli absolvovat i druhé kolo kvalifikace a soupeřem nám byl Sokol Hradec Králové. Při cestě do Hradce, jsme nevěděli do čeho jedeme, ale začátek utkání se nám podařil. Vedli jsme o 10 bodů a zdálo se, že vše bude v pořádku. Pak ale naši hráči , tak jak už poněkolikáté začali zahazovat tutovky z pod koše a najednou jsme prohrávali o tři body.
Ve druhém poločase a zvláště v poslední čtvrtině zvedl svým výkonem celé družstvo Vojta Jaworek a i díky němu jsme nakonec vyhráli o 24 bodů.
V neděli to byla už pouze formalita, za zmínku stojí prvních pět minut zápasu, kde jsem se shodnul z naším šéftrenérem, že to z naší strany vypadalo opravdu na basketball !!!
Zas jenom kvůli naší nezodpovědné střelbě jsme vyhráli jen o 10 bodů. Dle mého názoru, jsme v Hradci i doma měli vyhrát o 40-50 bodů.
Někteří hráči si stále myslí, že bez obloučku při střelbě to nějak půjde samo.
Co se týče samotné ligy, tak velmi dobře víme, že budeme patřit k slabším týmům této soutěže, ale zkušenosti z ní by však měly mít do budoucna velkou cenu.
Navíc i touto cestou bych chtěl poděkovat všem rodičům, kteří začali žít s naším týmem a začali ho doprovázet na zápasech, jak doma tak i venku.
Touto cestou musím i poděkovat všem hráčům za to, jak do teďka přistupují k tréninku ale i k samotné docházce. Jen díky výborné docházce máme šanci se stále zlepšovat ( výjimky se ale vždy najdou, Honzo že? ).
Chudý Jan – momentálně na tréninku neubranitelný pivot, ale přijde zápas a on dostává strach. 180 cm a 80 kilo zněj dělá opravdu velkou a silnou gorilu pod košem ale strach je strach. Navíc i hlava a ruce jsou trochu horší!!!! Docházka se taky musí zlepšit!!!
Masný Jakub – další pivot ( 182 cm a 81 kilo ), basket začal hrát minulý rok v říjnu a od té doby se zlepšuje, hlavně obranné činnosti jsou velmi dobré. Střelba zatím špatná ale svoji poctivostí půjde nahoru.
Jaworek Vojtěch – momentálně náš asi nejlepší rozehrávač. V posledních zápasech jde svým výkonem nahoru a tím i zvedá výkon celého družstva. Bude z něho výborná motorová myš. Jediným mínusem do budoucna bude asi jeho malá výška.
Hlinka David – kluk který hraje basket ze všech nejdéle, proto má i techniku s balónem dál než všichni ostatní. Na rozehrávače má krásných 173 cm.
Jediným problémem u Davida je, že se mu nechce moc běhat a bojovat. Momentálně to je jediný hráč, který má chytrou nahrávku a jako jediný má hlavu nahoře.
Hegedus Robin – náš lukostřelec, když jsi vzpomenu jak minulý rok přišel před soustředěním poprvé na trénink a neuměl chodit, tak jsem si říkal, to bude práce. Teď ale musím říct, že za ten rok co Robina znám, tak se neuvěřitelně zlepšil, hlavně koordinace pohybu. Momentálně ho pomaličku dávám na křídlo, protože dle mého názoru hodně vyroste a může být do budoucna vynikající křídlo. Bude taky záležet, kdy zesílí a nebude mu vadit jakýkoliv kontakt s protihráčem.
Rybenský Tomáš – kapitán týmu. Náš momentálně nejspolehlivější hráč, má momentálně nejvíc vyvážený útok i obranu. Jediná momentálně jistota na hřišti.
Možná jen hlava je trochu horší.
Nesládek Matěj – podle některých činovníků klubu, velká naděj do budoucna.
Momentálně mu chybí obrana ( skoro žádná ) a lepší zvládnutí střelby.
Jeho nejlepší zápas byl proti USK, kde soupeři nasázel 26 bodů.
Filípek Jakub – 182 cm a 89 kilo - největší blázen do basketu. Kdyby mohl, trénoval by pořád. Před rokem nepohyblivý a ustrašený. V posledních týdnech na něm jde vidět zrychlení a i zlepšení individuálních basketbalových činností. Navíc příjemně překvapil výkonem v baráži s HK.
Krečmer Martin – nováček, poprvé držel basketbalový balón 17.8.2008 a hned začal převyšovat ostatní. Během těch dvou měsíců s balónem udělal takové pokroky, že to snad ani není možné. Dokonce už byl v některých zápasech i nejlepším střelcem. Jsem zvědav , kam to až dotáhne. Zlepšuje se den co den!!
Roztočil Jan – naše kuřátko, je to hráč, který má nejlepší sportovní myšlení. V pravý okamžik nahraje, nebo vystřelí. Je o rok mladší ale dle mého názoru , za dva tři roky to může být náš hlavní rozehrávač. Má proto nejlepší předpoklady, které se nedají naučit ( hlava ).
Novotný Petr – největší beran mužstva. Stále nechce pochopit, že basket není jenom o střelbě ale taky o obraně, doskoku, přihrávkách atd. Když ho posílám na hřiště, tak nikdy nevím co na tom hřišti udělá. Když jsi ale vzpomenu na turnaj v Brně a na semifinále proti Maďarsku, tak klobouk dolů, bránil, bojoval , dával body, přihrával. Prostě z jeho strany úžasné představení.
Bělecký Václav – naše kobra. Ročník narození 1996, vynikající po technické stránce, navíc i solidní střelec. Nejvíc ho limituje slabá postava a tím i fyzické souboje s protihráči, kteří mu nedají nic zadarmo. Pokud bude trénovat tak jak letos, bude velkým tahounem Hladnova v budoucnosti.
Koteles Dan + Badura Aleš – oba nováčci, oba ročník narození 1996, oba limituje slabá docházka. Na soustředění oba šlapali tak jak měli. Teď už záleží jen na nich, jak se budou snažit, zlepšovat se a hlavně chodit na trénink.
Toto hodnocení družstva je napsáno k postupu do žákovské ligy které se podařilo po pouhém ročním tréninku. Je to první hmatatelný důkaz toho, že jsme na správné cestě…
Pevně věřím, že se nám budou vyhýbat jakékoliv zranění a i jiné nepříjemné věci , které nastávají s věkem našich kuřátek.
Družstvu přeji hodně dobrých výsledků v lize, ale hlavně zlepšující individuální výkonnost po celý rok. .
pondělí 17. listopadu 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
4 komentáře:
Za to že jsme se dostali až sem (do ligy) patří velké dík vám i panu Golombkovi, myslím že vám můžu poděkovat za celý tým, a slíbit vám že se budeme zlepšovat (doufám že i chuďas). Myslíme si, že jste dobří trenéři a děkujeme vám za všechno co do nás vkládáte. Hladnovský tým U14. PS: Pěkný příspěvek, doufám že jsi každý veme ponaučení.
já si myslím že se káždej z nás snaží hrát tak jak nejlíp umí.Na tréninzích skoro každej maká i když se někdy někomu nedaří.Všiml jsem si že většina týmu hraje kolektivně ale, našli by se i takový co na tréninku dělájí všechno proto aby každej pykal za něj.Taky trenérům děkuju protože nás dotáhly dost daleko a dost nás toho naučily všichni bychom měly bejt vděční že máme zrovna pana trenéra Ing.Golombka a pana trenéra Ciesarika trenéři do nás dávají všechno a my jim to takhle vracíme, je to od nás trapné hlavně od Petra Novotného který děla všechno naopak! JF
pane trenere juá dneska nepřijdu na trenink bo sem nemocnej JF
no a bohužel nepujdu dneska ani zítra na trenink já bych šel aspoň si střílet ale mamka že když nechodím do školy tak na trénink taky nepudu tak se omlouvám:-(JF
Okomentovat